Ježíš

Zpět na úvodní stranu

Homeopatie - logické rozpory?

Víra.cz Víra.cz

Mnoho se dnes mluví o homeopatii. Není to podvod a nesmysl? Jaké jsou její východiska a jaké údajné logické rozpory?

 

Homeopatie - základní informace

Homeopatii vytvořil jediný člověk, Samuel Hahnemann (1755-1843). Narodil se 10. dubna 1755 v Míšni, vystudoval na knížecí škole Sankt Afra a medicínu studoval v Lipsku, Vídni a Erlangemu. Jako dvaadvacetiletý vstoupil do řádu svobodných zednářů. Do tohoto řádu byl uveden baronem Samuelem von Bruckenthalem, kterému Hahnemann sloužil jako domácí lékař a knihovník. Svou doktorskou disertační práci vypracoval pod vedením svobodného zednáře profesora Schrebera. V této práci se poprvé zmiňuje o Mesmerovi, vynálezci tzv. živočišného magnetismu, jehož názory silně ovlivnily Hahnemanna...

Duchovní pozadí homeopatie je esoterní. Sám Hahnemann totiž mluví ve svých dílech mnoho o "bohu", který jej uvedl do tajemství nové léčebné metody a homeopatii označuje za "božskou cestu" léčení. Mohli bychom se tedy mylně domnívat, že Hahnemann byl věřící křesťan a že léčebná metoda, kterou nám zanechal, je "božím darem" pro nás. O tom, jak daleko byl Hahnemann ve svém myšlení od křesťanství, mohou svědčit například jeho slova, která napsal v dopisu svému žáku Stapfovi. Jeho vzorem je východní učitel Konfucius. Hahnemann ho označuje jako "dobrodince lidstva, který ukázal cestu k moudrosti a k bohu". Ježíše Krista pak pojmenoval jako blouznivce a jeho spásné působení jako bajku a pověru. Základní principy svého učení o homeopatii pak přebral z pohanských náboženství Číny, Tibetu, Arábie a z pohanských kultů. Např. při léčení nemoci mozku používali čínští léčitelé vlašské ořechy, protože jejich vzhled připomínal svou podobou mozek. Princip podobnosti se vyskytuje také u známého středověkého mága Paracelsa, který při svém léčení využíval astrologie. Tvrdil, že každá určitá rostlina vykazuje vnější podobu k určitému orgánu lidské neduhy. Bodláky měly pomáhat při píchání v boku, blín, který nese podobu zubu, doporučoval pro léčbu zubů

Hahnemann se už ve svém mládí věnoval studiu účinnosti různých léků. Mezi jinými zkusil na sobě i účinek kůry z chinovníku, která byla v té době používána jako lék na malárii (tak byly tehdy nazývány všechny epidemické horečky včetně chřipky). S překvapením na sobě pozoroval příznaky podobné příznakům malárie, tedy horečku a zimnici. Byla to ovšem, jak dnes víme, zcela neobvyklá reakce, daná zřejmě Hahnemannovou přecitlivělostí, idiosynkrazií. Z této výjimečné reakce Hahnemann mylně odvodil základní princip homeopatie s obecnou platností - léčení podobného podobným (similia similibus curentur), tj. nemoci se mají léčit takovým lékem, který u zdravého člověka vyvolává podobné příznaky jako choroba. Při zkoušení jiných preparátů Hahnemann došel k závěru, že jejich léčebný efekt je tím větší, čím větší bylo jejich zředění. Vysvětloval si to tím, že lék obsahuje léčivou duchovní esenci, potlačenou hmotou. Tato esence se může uplatnit teprve po odstranění hmoty ředěním. Čím větší je ředění, tím větší je účinek. Tak se zrodil druhý, opět mylný princip homeopatie, princip minimálních dávek, infinitesimálního ředění. Ten ovšem odporuje všem poznatkům chemie a farmakologie, která tvrdí, že účinek s ředěním zákonitě klesá, ale i tento Hahnemannův omyl lze pochopit. Koncem 18. století neměla medicína k dispozici téměř žádné účinné látky a používala jen drastické, pacienta poškozující sloučeniny a metody. Když se léky vysadily nebo se podaly vysoce ředěné, mohlo to pacientům jen pomoci.

Postupně Hahnemann vymyslel nebo převzal další principy, které se staly součástí disciplíny, kterou nazval homeopatií: Život řídí duchovní síla. Choroby mají vznikat působením tzv. miasmat, vnějších vlivů duchovní povahy. Léky se připravují postupným ředěním, tzv. potenciací. Jejich účinnost se kromě ředění musí zvyšovat protřepáváním, tzv. dynamizací. Léčit se má individuálně nebo podle konstitučních typů, kterým odpovídá specifický, tzv. konstituční lék. Ten se vyhledává porovnáním souboru subjektivních příznaků s tzv. obrazem léku, zjištěným zkoušením (tzv. provingem) u zdravých osob. Choroby se nesmějí potlačovat. Jiné léky se aplikují na orgán levostranný, jiné na pravostranný (zákon laterality). Dávat se má jen jeden lék v jednom čase. Homeopat musí mít zvláštní vztah k pacientovi atd.

Hahnemann tak vytvořil ve svém základním díle Organon der rationellen Heilkunde (z roku 1810) novou léčebnou metodu, založenou na souboru zcela kuriózních principů. Homeopatie však narazila od samého začátku na kritiku, vedenou z několika směrů:
• byly zpochybňovány principy homeopatie;
• byly objeveny logické rozpory uvnitř samotné homeopatie;
• účinnost homeopatie byla ověřována a zpochybněna experimenty a klinickými studiemi.



Principy homeopatie

Ukázalo se, že všechny základní principy, na kterých stojí homeopatie, jsou chybné. Dobře to lze demonstrovat analýzou principu minimálních dávek. Homeopatické preparáty se připravují postupným ředěním z účinné mateřské substance, kterou mohou být různé minerály a sloučeniny, výtažky z rostlin nebo živočichů apod. Jeden díl roztoku mateřské substance se ředí deseti díly (ředění decimální, označované písmenem D- Dr. Peithner) nebo stem dílů (ředění centesimální, C nebo také CH - Boiron) etylalkoholu nebo vody za stálého pravidelného třepání. Ze vzniklé směsi se opět odebere jeden díl a ten se zředí znovu stejným způsobem. Tento postup se mnohonásobně opakuje a lék, homeopatikum, se pak podává pod označením např. C10 (desetkrát postupně ředěný), C30, C200 nebo D6, D30 apod. Znamená to, že počet molekul původní substance se postupně zmenšuje. Abychom měli představu, kolik molekul konečný výrobek obsahuje, je nutno vědět, kolik molekul je obsaženo v původní tinktuře a kolikrát se preparát ředil. Vyjdeme z počtu molekul v jenom molu, tedy počtu gramů látky, odpovídajících molekulární váze látky. Tento počet je znám, je to 6.922 x 1023, známé Avogadrovo číslo. Je to obrovské, téměř neuvěřitelné množství molekul. A jak je tomu při centesimálním ředění homeopatik? Při prvním ředění se zmenší počet molekul původní substance na setinu, při druhém na desetitisícinu, třetím na miliontinu. Po více než deseti ředěních přesáhne ředění hranici Avogadrova čísla. Přesný výpočet by musel vycházet z chemického složení účinné látky a velikosti její molekuly i z koncentrace látky v mateřské tinktuře, ale obecně platí, že při ředění (potenciaci) kolem C10 - C12, resp. D20 - D24 nenajdeme v balení homeopatika s největší pravděpodobností už ani jedinou molekulu výchozí látky. A protože víme, že všechny chemické, tedy i biochemické reakce v lidském těle jsou reakcemi mezi molekulami, nemůže být homeopatikum účinné. V jakém prostoru bychom takovou molekulu museli hledat, ukáže další výpočet: při běžném homeopatickém ředění C30 bychom jedinou molekulu původní látky museli hledat v 1 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 molekulách vody, což odpovídá velikosti nádrže více než 30 miliardkrát větší než je velikost Země. Při tom se u nás prodává proti nachlazení preparát Oscillococcinum s potencí C200.

Angloamerická homeopatická škola používá ředění (potencí) ještě daleko vyšších, až milionových. Takový preparát ovšem nelze ani vyrobit, stačí výpočet: kdyby se při každém kroku směšoval jeden díl tinktury s 99 díly vody a musel se podle předpisu 100x protřepat, pak by tento krok trval nejméně 5 minut. Milion kroků by se dal uskutečnit za 10 let, miliarda za dobu tisíckrát delší.


Potence se dělí na:

1. nízké : od 0 do D3,
2. střední : od D6 do D 12,
3. vysoké : od D30 do D 1000.


Druhy homeopatických léků:

1. tablety – lisované tablety mléčného cukru, v nichž je obsažen lék,
2. globule – kuličky třtinového cukru napuštěné tekutou potencí,
3. ampule – do ampulí se sterilizují lékové potence s izotonickým roztokem,
4. masti – vyrábějí se v poměru 1 : 10 základní tinktura k alkoholovému masťovému základu.


Homeopaté se pokusili obejít překážku, kterou představuje Avogadrova hranice, nápadem, že se molekuly mohou v roztoku otisknout a že účinná duchovní esence se předává a potencuje dále, snad do nekonečna, dalším množením otisků i za nepřítomnosti původní molekuly. Otisk si představují tak, že molekuly roztoku, tedy vody, jsou uspořádány podle vzoru účinné substance specifickým způsobem. Pravda sice je, že molekuly vody vytvářejí shluky, tzv. klastry, které jsou přítomností jiných molekul ovlivňovány, ale po odstranění těchto molekul jakýkoli otisk okamžitě mizí v neuvěřitelně krátké době. Molekuly vody jsou totiž v neustálém pohybu a její klastry se rozpadají během pikosekund, a znovu se vytvářejí jiné. Možnost trvalého uchování jakékoli informace ve vodě je tedy vyloučena, nehledě k tomu, že se homeopatika většinou podávají ve formě bezvodých granul nebo tablet.


Stejným způsobem, rozporem s poznatky přírodních věd, lze zpochybnit i ostatní principy homeopatie. Uvedu jen několik příkladů.

1. Život má řídit duchovní síla tzv. dynamis: fyzika ovšem zná jen 4 základní síly, všechny materiální, se kterými plně vystačí k výkladu všech přírodních fenoménů. Žádnou sílu duchovní fyzika nezná.

2. Příčinami chorob jsou duchovní miasmata: nic takového nebylo objeveno. Mezi spektrem různých příčin chorob, vrozených, infekčních, metabolických, způsobených úrazy nebo vlivem prostředí atd. nefigurují žádná duchovní miasmata.

3. Princip léčit podobné podobným: otravu třeba rtutí nelze léčit dávkou jiného jedu s podobnými účinky, spáleninu neošetřujeme horkovzdušným fénem. Příznaky se mohou při aplikaci podobného faktoru vždy jen sumovat. Cílem léčby musí být naopak potlačení, odstranění příčiny nemoci nebo alespoň jejích příznaků. Hahnemannův slavný princip simile je ve skutečnosti jen kopií prastaré magické představy o tzv. signaturách (srdčité listy jsou dobré k léčení srdce, léky z raka působí příznivě na rakovinu, bodlák na píchání v boku atd.).

4. Dynamizace protřepáváním: protřepávání nemůže změnit účinnost chemické substance. Vzájemný pohyb molekul jen mírně zvyšuje teplotu roztoku a může změnit třeba jeho viskozitu, ale po vychladnutí se roztok vrací k původním vlastnostem. Neexistuje žádná třepací fyzika, při které by v roztoku docházelo k přeměně hmoty v energii. Podle fyzikálních zákonů se hmota opravdu může přeměnit v energii, ovšem při této změně dochází k přiměřenému úbytku hmoty, což ovšem u homeopatik neplatí!

5. Proving: obraz léku, tedy soubor jeho účinků, zjišťují homeopaté na základě subjektivních, nepřesných údajů zdravých dobrovolníků po podávání léku. Proto se v homeopatickém lékopise dočteme, že podání i léků zcela nerozpustných, jako je oxid křemičitý nebo živočišné uhlí, vyvolá stovky nejrůznějších příznaků. Exaktní farmakologický průzkum ukazuje, že tyto látky s tělesnými tekutinami nereagují, žádné příznaky se neobjevují a že celý homeopatický lékopis je jen fantazií.

6. Mezi lidmi však existují falešné představy, že se jedná o přírodní medicínu a dále o léky bez vedlejších účinků. Mnozí tvrdí, že pokud tyto léky už nepomohou, pak alespoň neuškodí. Přírodní medicína to v mnoha případech není, protože obsahuje látky ze skupiny anorganických sloučenin, dokonce těžkých kovů a jiných jedovatých látek. V literatuře byly například popsány otravy rtutí u dětí léčených homeopatickými preparáty pro opruzení. Mnohé preparáty jsou na bázi alkoholu a někteří homeopaté nemají nejmenší zábrany předepisovat tyto léky kojencům! U těchto medikamentů se rovněž nedočtete nic o vedlejších účincích a přitom některé přípravky mohou obsahovat i jedovatý arzén.



Logické rozpory

Homeopaté s výše uvedenými vědeckými argumenty nesouhlasí, tvrdí, že se věda v minulosti mnohokrát mýlila, mnoho věcí ještě neznáme atd. Proto je možná vhodnější opírat se při vyvracení homeopatie o logické argumenty a rozpory uvnitř homeopatie. Uvedu opět jen několik příkladů, resp. otázek, na které homeopaté jen těžko najdou odpověď:

• Proč se při přípravě homeopatika potencují a dynamizují jen molekuly zvolené látky a ne molekuly ostatní? Vždyť k mateřské substanci se při postupném ředění přidávají opakovaně spolu s vodou nebo alkoholem i obrovská množství molekul stovek nejrůznějších sloučenin anorganických i organických.

• Proč žádají homeopaté přijetí homeopatie do rámce vědecké medicíny, jestliže operují duchovními silami? Věda se zabývá jen silami materiálními.

• Proč se homeopatie rozštěpila v celou řadu variant, zatímco vědecká medicína spěje k unifikaci a standardizaci?

• Jak je možné, že různé homeopatické školy udávají stejné léčebné úspěchy, když používají jiné přípravky a často i protichůdné postupy?

• Jestliže platí princip simile, proč penicilin nevyvolá u zdravého angínu a vitamin C kurděje?

• Hahnemann měl za to, že síla (energie) "ruky", která se při tření nebo ředění spotřebovává, přechází do léku a propůjčuje mu sílu, kterou dříve neměl, že jej potencuje (oduševňuje). Hahnemann tedy věřil, že síla léku protéká tajuplným způsobem z osoby výrobce do homeopatického medikamentu. Jak si ale tento jev vysvětlit v dnešní době, kdy naprostá většina léků je vyráběna v továrnách automaticky, často bez jediného doteku lidské ruky? Neexistuje tudíž žádné rozumové vysvětlení pro údajnou účinnost této metody. Pokud chceme homeopatii uvažovat, musíme se tedy přeladit do úplně jiného světa - světa magie, magických rituálů (potenciace) a tajuplné kosmické energie, o jejímž původu nikdo nic neví.

V naši zemi se setkáváme se třemi výrobci homeopatických léků: Boiron (Francie), Dr. Peithner (Rakousko), NHL ZDRAVÍ (ČR). Každý lék, dříve než se dostane na náš trh, musí projít tzv. registračním řízením sestávajícím se ze zkoušek na jakost, bezpečnost a účinnost. Jedinou výjimkou ze zákona jsou právě homeopatika, u kterých se nestanovuje účinnost, neboť je neprokazatelná. Jediným vysvětlením, proč homeopatická léčba stále přežívá, je její velká ekonomická výnosnost. Tyto léky jsou často dražší než běžná léčiva, byť neexistuje žádný seriózní výzkum a vývoj preparátů je finančně velmi nákladný. O tom, že homeopatie je metodou neúčinnou, není ve vědeckých kruzích pochyb, jenže vysoké zisky z prodeje lacino vyrobených "léků" umožňují masivní propagaci a nátlak, kterému ustupují i zdravotnické a lékařské instituce, které se obávají vyjádřit jednoznačné stanovisko. Pro zajímavost uvádím údaje z roku 2004 o firmě Boiron, jejíž kapitál byl 18 672 000 eur a obrat činil 313,15 milionů eur.

(-MMB-), srpen 2008

 Související článek – Svědectví (ex)homeopata

 

 

Zobrazeno 41400x od 28. 08. 2008
Zpět na úvodní stranu

Hodnoceno 2296x, aktuálně 2.75 bodů

Jak Tě článek oslovil? 0 1 2 3 4 5  (5 = nejvíce)

Chcete-li sponzorovat překlad článku "Homeopatie - logické rozpory?" z češtiny do...
	Cena za překlad	Můžete zde:
...angličtiny	1 500 Kč	Sponzorovat
...němčiny	1 500 Kč	Sponzorovat
Proč sponzorovat překlady?	Jak sponzorovat překlady?

Sponzor překladu
M M M, M M M IČ: M M M M, M, M M tel.: M
_ _ _, _ _ _ IČ: _ _ _ _, _, _ _ tel.: _

Kategorie
Ostatní (32) Zázraky (1) Zjevení (1) O kurzu Filip (1) Okultismus (5) Povzbuzení víry (19)	Boží zásah (11) Uzdravení vztahů mezi lidmi (1) Dary Ducha svatého (3) Osobní zkušenost s Boží láskou (12) Satanismus a jeho projevy (4)