Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem
Liturgické čtení
datum: 8. září 2024, 23. neděle v mezidobí
1. čtení: Iz 35,4-7a
Řekněte nerozhodným srdcím: "Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit."
Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých.
Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině.
Ze sálající stepi se stane jezero a z žíznivé země vodní zřídla. Na nivách šakalů bude odpočívat dobytek, tráva tam poroste jako rákosí a sítí.
Žalm: Zl 146(145)
Haleluja. Chval, duše má, Hospodina!
Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu.
Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není.
Jeho duch odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány.
Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu,
jenž učinil nebesa i zemi s mořem a vším, co k nim patří, jenž navěky zachovává věrnost.
Utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává. Hospodin osvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje, Hospodin miluje spravedlivé.
Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu.
Hospodin bude kralovat věčně, Bůh tvůj, Sijóne, po všechna pokolení. Haleluja.
2. čtení: Jak 2,1-5
Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem."
Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
Evangelium: Mk 7,31-37
Ježíš se vrátil na území Týru a šel přes Sidón k jezeru Galilejskému územím Dekapole.
Tu k němu přivedou člověka hluchého a špatně mluvícího a prosí ho, aby na něj vložil ruku.
Vzal ho stranou od zástupu, vložil prsty do jeho uší, dotkl se slinou jeho jazyka,
vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: "Effatha", což znamená `otevři se!´
I otevřel se mu sluch, uvolnilo se pouto jeho jazyka a mluvil správně.
Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali. Čím víc jim to však nařizoval, tím více to rozhlašovali.
Nadmíru se divili a říkali: "Dobře všecko učinil. I hluchým dává sluch a němým řeč."